Miroslav Štefek a Jan Kypast (pro Infofila PREMIUM 2026)
S blížícím se koncem 1. světové války byl završen i rozklad Rakousko-Uherské monarchie, který vyvrcholil koncem října a v průběhu listopadu roku 1918 vznikem nástupnických států (Německé Rakousko, Československo, Maďarská republika) a odstoupením částí území nově vznikajícím státním útvarům (Polsko, Království SHS) a dalším státům (Rumunsko, Itálie).
Území rakouského Haliče bylo začleněno jako součást vznikajícího polského státu po vítězství Poláků nad Ukrajinci v ozbrojeném konfliktu o východní část Haliče. Území Těšínského Slezska se stalo sporným územím, o které svedlo diplomatický i vojenský boj Československo a Polsko, který byl završen až 28. 7. 1920 rozhodnutím Konference velvyslanců o stanovení hranice mezi ČSR a Polskem na Těšínsku.
Správním orgánem pro polské záležitosti v Haliči a Těšínském Slezsku byla prohlášena již dne 28. 10. 1918 ustanovená Polská likvidační komise v Krakově, která se po 11. 11. 1918 podřídila centrální varšavské vládě. Poštovní správu na území celé Haliče a Těšínského Slezska vykonávalo Ředitelství pošt a telegrafů ve Lvově, ekonomické oddělení a hospodářský sklad byl dislokovaný v Krakově.
Poštovní úřady na území Haliče a Těšínského Slezska byly na konci roku 1918 dostatečně zásobeny rakouskými známkami a ostatními ceninami, které zůstaly i nadále v platnosti a byly používány jako předběžné polské známky obdobně jako v ČSR. Vzhledem k revolučním náladám ve vznikajících státech se i v Haliči a Těšínském Slezsku začaly objevovat neoficiální místní revoluční přetisky na rakouských známkách, které vyjadřovaly polskou státnost. Používání těchto přetisků bylo poštou tolerováno až do 20. 1. 1919, kdy byla v Polsku ukončena platnost rakouských známek a celin.
Jednou z aktivit Polské likvidační komise po vzniku Polska se stala urychlená organizace polské pošty a vydání polských známek a dalších cenin, byť provizorních, které by nahradily používané rakouské poštovní ceniny. Důvody pro urychlené vydání provizorních známek byly tyto:
-
Propagace Polské republiky a deklarace fungování státu.
-
Skutečnost, že na území Haliče a Těšínského Slezska platila korunová měna na rozdíl od ostatních částí Polska, kde zůstaly v platnosti německé marky, a tudíž provizorní známky vydávané ve Varšavě byly těžce použitelné.
-
V době komplikované politické situace a lokálních vojenských konfliktů na územích vznikajících států se dostalo do oběhu velké množství nelegálně dovezených poštovních cenin, což poškozovalo oficiální poštovní správu.
Přípravou vydání provizorních známek byl v prosinci 1918 pověřen ředitel poštovního hospodářského skladu v Krakově. Dne 2. 1. 1919 bylo zahájeno v krakovských tiskárnách fy Koziaňski a fy Zieliňski přetiskování rakouských výplatních, novinových a doplatních známek z krakovského hospodářského skladu přetiskem POCZTA POLSKA. Přetiskování bylo oficiálně ukončeno 20. 1. 1919.
Ke Krakovskému vydání provizorních polských známek vydalo dne 12. 1. 1919 Ředitelství pošt a telegrafů ve Lvově nařízení, kde byl jako den vydání známek s Krakovským přetiskem uveden 10. 1. 1919, a které obsahovalo další pokyny pro poštovní úřady:
-
Dnem 20. 1. 1919 vyřadit rakouské poštovní známky a celiny z oběhu.
-
Zbylé zásoby rakouských známek a celin odeslat nejpozději dne 21. 1. 1919 do skladu v Krakově.
-
Do obdržení nových poštovních známek a celin vyplácet zásilky v hotovosti.
Oficiální doklady o distribuci polských známek Krakovského vydání na jednotlivé poštovní úřady nám nejsou známy, jejich použití na poštách dislokovaných na území Těšínského Slezska je tak možno dovodit pouze z dochovaných celistvostí. Přehled doložených použití známek Krakovského vydání na celistvostech je uveden v následující tabulce. Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být přihlášeni. Případně se zaregistrujte a vyberte si délku předplatného Infofila PREMIUM.
