Ing. Jan Kypast, Ing. Miroslav Štefek (pro Infofila PREMIUM 2026)
Území severního Slovenska bylo na rozdíl od průmyslového Těšínska chudou oblastí s minimem průmyslu. Malé obce s ještě menšími poštami neposkytovaly mnoho příležitostí ke komunikaci s vnějším světem. Po zániku Rakousko-Uherska a v následném období tvorby hranice mezi nástupnickými státy ČSR a Polskem se stala severní část Oravy a Spiše předmětem sporu těchto dvou zemí a kontaktu jejich vojsk, přestože byla severní hranice Uherska, pod které Slovensko, jako součást uherských zemí Rakousko-Uherska, spadalo, jasně definována a to jižní hranicí Haliče. Hranici se nakonec československé vládě nepodařilo obhájit. Hranice mezi Československou republikou a Polskem se upravovaly ještě v roce 1924 ( viz lit.1, str.11-12 a 137-138).
Polská strana měla pro Oravu a Spiš vlastního zmocněnce své vlády, což dokládá vzácná celistvost – obálka z úřední korespondence (obr.1)
obr. 1) Dopis zmocněnce polské vlády pro Spiš a Oravu adresovaný redakci novin v Nowym Targu.
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být přihlášeni. Případně se zaregistrujte a vyberte si délku předplatného Infofila PREMIUM.
