Ervín pomáhá Sáře přebudovat vilu Braunerových do původního stavu. Němci, co vilu obsadili za války, tak si i dům předělali dle svého. Vše sice měli přepychově vybavené, ale zároveň dost nevkusně zařízené. Ervín se snaží dělat pro Sáru vše, co může, aby jí byl oporou. Sára stále drží smutek za svého muže a utápí se v depresích.
Ervín ví, že dříve měli v domě piáno, na které Sára ráda hrávala. Dokonce i to, že Němci ho před koncem války odvezli do nějakého kulturního domu, kde i chvilku sloužilo. To vše si zjistí. Zažádá si tak o jeho navrácení. Tím chce Sáru potěšit a alespoň trošku jí změnit černé myšlenky. Je na ní vidět, že se utápí v nekonečných depresích. Možná i to je slabé slovo. Topí se v myšlenkách na to, že odejde za svým milovaným manželem. Tak nějak přišla o svůj smysl života. Nejdříve svého milého manžela nemohla vidět díky uvěznění a následnému přesunu do ghetta Terezín, ale po celou válku věřila, že vše dobře dopadne. A pak přišlo tohle. Na konci války přijde o život její milovaný manžel. Přitom stačilo málo a mohli být opět spolu.
Chcete-li zobrazit tento obsah, musíte být přihlášeni. Případně se zaregistrujte a vyberte si délku předplatného Infofila PREMIUM.
